|
|
Rybí fauna miocénu Chebské a Sokolovské pánve: taxonomický přehled a paleoekologie
Hakalová, Pavla ; Přikryl, Tomáš (vedoucí práce) ; Mazuch, Martin (oponent)
Hlavním cílem předkládané bakalářské práce je podat přehled rybí fauny miocenních jezerních uloženin chebské a sokolovské pánve. V práci je také věnovaná pozornost geologii dané oblasti, rybím asociacím v rámci jednotlivých biozón a souvisejícím problémům. Sedimenty chebské i sokolovské pánve se ukládaly v subtropickém pásmu severní polokoule v období od eocénu do miocénu. Veliký vliv na vývoj těchto pánví měla vulkanická a postvulkanická činnost vázána na ohárecký rift. V rámci vývoje těchto pánví lze vymezit dvě období: starší a mladší, přičemž obě poskytují záznam fosilních ryb. Starší vývojové období se vyznačuje menším rozsahem jezera a jeho malou hloubkou. Rozprostíralo se hlavně v oblasti chebské pánve. Rybí fosilní záznam je poměrně chudý, se třemi druhy: Esox sp., Palaeotinca egeriana, Leuciscus (Palaeoleuciscus) socoloviensis. Nízkou diverzitu ryb mohly ovlivňovat životní podmínky nebo nižší taxonomická diverzita obecně. Mladší vývojové období trvalo nepoměrně déle než starší a také rozloha jezera zasahovala do oblasti jak chebské, tak sokolovské pánve. Diverzita rybí fauny je výrazně bohatší, s taxony Paleotinca egariana, Leuciscus socoloviensis, Aphanius chebianus, Paralebias egeranus a Gobius sp. Složení rybích společenstev bylo ovlivňováno průtočností jezera, kontaminací sulfanem,...
|
|
|
Historie vegetace Chebské pánve ze sedimentárního záznamu lokality SOOS
Suda, Tomáš ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Bešta, Tomáš (oponent)
Historie vegetace Chebské pánve ze sedimentárního záznamu lokality SOOS Tato práce se zabývá paleoekologickou analýzou kvartérních sedimentů v národní přírodní rezervaci Soos, která patří mezi evropsky významné lokality s vysokou přírodní hodnotou. Lokalita Soos, stejně jako celá širší oblast Chebské pánve je z paleoekologického pohledu velmi málo prozkoumaným územím. V minulosti se v Sooské pánvi nacházelo velké jezero, ve kterém se ukládaly vrstvy křemeliny, a současně také v okolí docházelo k sedimentaci slatiny. Tyto dva typy sedimentu byly zkoumány metodou pylové analýzy a také radiokarbonově datovány. Výsledky přinášejí informace o vegetačním vývoji lokality a jejího okolí a také nové poznatky o vzniku a stáří jezera. Sedimentace slatiny v pánvi začala v preboreálu a bez přerušení pokračovala až do atlantika. Dále v profilu existuje hiát a interpretace vegetačního vývoje je tím ztížena či úplně nemožná. Začátek sedimentace křemeliny, korelovaný se vznikem vodní nádrže spadá podle radiokarbonového datování už do interstadiálu Bølling, tomu ale neodpovídá zjištěné pylové spektrum. Tento zdánlivý rozpor je v textu dále diskutován. Vlastní vodní nádrž byla velice mělká (max. 2 m) a díky specifickému chemickému složení vody pravděpodobně nehostila na svých březích ani v nádrži samotné početná...
|
|
|
Souvislosti výskytu oxidu uhličitého a geologických poměrů chebské pánve
Pavlát, Jan ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Tato práce popisuje oblast chebské pánve, která se nachází v západních Čechách. Zabývá se geologickou, tektonickou a hydrogeologickou stavbou oblasti. Tato práce se zabývá výstupem CO2 v chebské pánvi, blízko vesnice Dolní Částkov. Ale také popisuje výskyt minerálních vod v nejbližším okolí zájmové lokality. Dále se zabývám emanací plynů v podzemních vodách. Popisuje vlastnosti a výskyt CO2. V závěru práce jsou uvedeny výsledky vlastních měření v pravidelné sítí bodů s přístrojem Meopta DI-2 654-03, který slouží na odběr vzduchu a měření koncentrace CO2 v %. Klíčová slova: oxid uhličitý, chebská pánev, geologické poměry, minerální voda
|
|
|
Vliv produkce hlubinného CO2 na hladinu podzemní vody v uzavřeném vrtu
Turjaková, Veronika ; Vlček, Josef (vedoucí práce) ; Lanzendörfer, Martin (oponent)
Práce se zabývá výstupy hlubinného oxidu uhličitého v oblasti západních Čech, hlavně Chebské pánve. Popisuje místní geologickou situaci a současné geodynamické poměry. Seznamuje čtenáře s problematikou zemětřesných rojů a souvisejících jevů. Představuje jednoduchý fyzikální model chování vody a plynu v uzavřeném vrtu. Tento model byl vytvořen za použití základních fyzikálních principů a slouží pro usnadnění popisu dějů, které jsou zaznamenávány na monitorovacím vrtu HJB-1 u obce Hartoušov. V závěrečné části práce jsou prezentována a interpretována data, která byla naměřena za účelem ověření platnosti předloženého modelu. Klíčová slova: oxid uhličitý, Henryho zákon, Chebská pánev
|
|
| |
|
|
Rybí fauna miocénu Chebské a Sokolovské pánve: taxonomický přehled a paleoekologie
Hakalová, Pavla ; Přikryl, Tomáš (vedoucí práce) ; Mazuch, Martin (oponent)
Hlavním cílem předkládané bakalářské práce je podat přehled rybí fauny miocenních jezerních uloženin chebské a sokolovské pánve. V práci je také věnovaná pozornost geologii dané oblasti, rybím asociacím v rámci jednotlivých biozón a souvisejícím problémům. Sedimenty chebské i sokolovské pánve se ukládaly v subtropickém pásmu severní polokoule v období od eocénu do miocénu. Veliký vliv na vývoj těchto pánví měla vulkanická a postvulkanická činnost vázána na ohárecký rift. V rámci vývoje těchto pánví lze vymezit dvě období: starší a mladší, přičemž obě poskytují záznam fosilních ryb. Starší vývojové období se vyznačuje menším rozsahem jezera a jeho malou hloubkou. Rozprostíralo se hlavně v oblasti chebské pánve. Rybí fosilní záznam je poměrně chudý, se třemi druhy: Esox sp., Palaeotinca egeriana, Leuciscus (Palaeoleuciscus) socoloviensis. Nízkou diverzitu ryb mohly ovlivňovat životní podmínky nebo nižší taxonomická diverzita obecně. Mladší vývojové období trvalo nepoměrně déle než starší a také rozloha jezera zasahovala do oblasti jak chebské, tak sokolovské pánve. Diverzita rybí fauny je výrazně bohatší, s taxony Paleotinca egariana, Leuciscus socoloviensis, Aphanius chebianus, Paralebias egeranus a Gobius sp. Složení rybích společenstev bylo ovlivňováno průtočností jezera, kontaminací sulfanem,...
|
|
|
Historie vegetace Chebské pánve ze sedimentárního záznamu lokality SOOS
Suda, Tomáš ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Bešta, Tomáš (oponent)
Historie vegetace Chebské pánve ze sedimentárního záznamu lokality SOOS Tato práce se zabývá paleoekologickou analýzou kvartérních sedimentů v národní přírodní rezervaci Soos, která patří mezi evropsky významné lokality s vysokou přírodní hodnotou. Lokalita Soos, stejně jako celá širší oblast Chebské pánve je z paleoekologického pohledu velmi málo prozkoumaným územím. V minulosti se v Sooské pánvi nacházelo velké jezero, ve kterém se ukládaly vrstvy křemeliny, a současně také v okolí docházelo k sedimentaci slatiny. Tyto dva typy sedimentu byly zkoumány metodou pylové analýzy a také radiokarbonově datovány. Výsledky přinášejí informace o vegetačním vývoji lokality a jejího okolí a také nové poznatky o vzniku a stáří jezera. Sedimentace slatiny v pánvi začala v preboreálu a bez přerušení pokračovala až do atlantika. Dále v profilu existuje hiát a interpretace vegetačního vývoje je tím ztížena či úplně nemožná. Začátek sedimentace křemeliny, korelovaný se vznikem vodní nádrže spadá podle radiokarbonového datování už do interstadiálu Bølling, tomu ale neodpovídá zjištěné pylové spektrum. Tento zdánlivý rozpor je v textu dále diskutován. Vlastní vodní nádrž byla velice mělká (max. 2 m) a díky specifickému chemickému složení vody pravděpodobně nehostila na svých březích ani v nádrži samotné početná...
|
|
|
Režim podzemních vod chebské pánve
Walter, Dominik ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Práce shrnuje základní obecné poznatky o geologických, hydrogeologických, hydrologických, strukturních a dal ích pom rech chebské terciérní pánve a následn popisuje, jak tyto pom ry souvisí s ob hem podzemních vod a s výskyty minerálních vod r zného chemismu a výron suchého CO2. V jedné z posledních kapitol se zabývá zpracováním a vyhodnocením dat ze sít pozorovacích vrt HMÚ ( eský hydrometeorologický ústav), které poskytují informace o zm nách stav hladiny podzemní vody na konkrétních místech za konkrétní období. Stavy hladin byly m eny s denní nebo týdenní frekvencí, pro del í asový úsek byly k dispozici i m sí ní pr m ry. Pomocí t chto dat se sleduje k jakým zm nám stav hladin v ase dochází a zda se n které tyto zm ny dají p i adit k ur itým událostem nebo jestli se ídí n jakými jasnými zákonitostmi.
|
host ::
RSS.